NOSITEL ŠTĚSTÍ

Bílí tibetští teriéři menšího vzrůstu stejně jako ostatní malí bílí dlouhosrstí psi byli uznáváni tibetskými mnichy jako symboly nositelů štěstí "Sengge". Jistě mi dá každý majitel pejska za pravdu, že každý pes, bez rozdílu rasy, velikosti a barvy srsti, je pro své páníčky, kteří se mu věnují a opětují mu jeho lásku, takovým nositelem štěstí. O dvou nositelích štěstí, kteří si předali štafetu štěstí v rodině Stejskalových napsala jejich majitelka pěkný článek, o který se s vámi chci podělit:

      Ťapinka a Ačinka   Autor: Marcela Stejskalová

Abych se Vám přiznala, ještě v lednu 2004 jsme pořádně o Tibeťáčcích nic nevěděli. Cesta k nim byla trochu klikatější, ale nakonec se vše, jak v pohádce, v dobré obrátilo.

V lednu roku 2004 jsme se rozloučili s naší moc milou psí kamarádkou Ťapinkou, skvělým oříškem. Chvíli jsme váhali, zda nového pejska ano či ne. Bez chlupáčka bylo doma smutno a tak netrvalo dlouho a všichni jsme se rozhodli pro ano. Pátrali jsme v psích atlasech, poptávali se, vzpomínali na pejsky našich známých až jsme úplně náhodně objevili fotku Viličky na stránkách Tashi Bodjul a tak Tibeťanka zvítězila. Pak už běželo vše velice rychle. V tu dobu se zadávala štěňátka v chovatelské stanici Kipu Khyim, narodila se 5.2. a my jsme se jeli po milém pozvání Holanových podívat na 8- denní, ještě slepá miminka. Čekání už pro nás bylo  lehčí. Pravidelně jsme dostávali zprávy, jak se mají, co provedla a co již umí. Pak následovala ještě jedna návštěva chovatelské stanice a při té třetí byla již Ačinka (A-Chitra Kipu Khyim) naše. Konečně bylo doma zase veselo.

Když jsme přivezli Ačinku domu mile nás překvapilo, že byla moc statečná, hodná a tvářila se, že se snaží nestýskat si po lidských i psích kamarádech z chovatelské stanice. Pomalu procházela zahradu, seznamovala se s námi, s přírodními krásami i nástrahami, využívala všeho možného pro hraní, zkoušela, co se dá sebrat, ochutnat, rozkousat, …. Stejným způsobem si prošla i dům, místy „po svých“ a místy v našem náručí.

Už při prvních krůčcích nás udivila, ačkoliv se neznaly, jak převzala naprosto automaticky oblíbená místa Ťapinky:

 

  • nejoblíbenější odpočinkové místo, kromě klínu paničky, byl kobereček pod konferenčním stolkem, kam si Ačinka nanosila během prvních chvilek všechny připravené hračky, které sama unesla

  • úplně stejný schod před domem určený pro venkovní odpočinek

  • pozorovací betonový sloupek, z kterého při zvednutí předních tlapiček je výborný výhled do všech sousedních zahrad a může se zde kontrolovat, zda všichni pracují na zahrádkách, jak mají.

Ťapinka

  

Ačinka

Stejné se nám stalo při první společné dovolené, kde si Ačinka našla stejná místa:

 

  • skálu, kterou si našla bez zaváhání a zalezla do stínu 

 

Ťapinka

 

Ačinka

  • vlez do vody, ačkoliv je zde mnoho stejně kvalitních možností pohodlného vstupu do vody

 

 

Všichni jsme se shodli, že Ačince Ťapinka nechala zprávy, jak se má pokračovat v jejich šlépějích!

 

Ačinka –  charakteristika našeho chlupáčka:

 

 

Je to moc milé, chytré, velice zvídavé a občas i poslušné stvořeníčko, které přináší spoustu radosti!

 

Je to prostě pejsek pro pohodu do nepohody!

 

 

Marcela Stejskalová